|
| |
|
|
Revitalizace smíšené zóny RYBNÍKY ve Zlíně
Hudečková, Petra ; Kotásek, Jiří (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Hlavní ideou návrhu je postupné prolínání města s přírodou a zároveň volné napojení nově navrhovaného území Rybníky se sousedící městskou částí Prštné. Od jihu na sever tak postupně řídne zástavba a přibývá vegetace. Současně se mění i její typ a funkční využití. Volným propojením nové zástavby Rybníků s původní zástavbou Prštného tvoří pás sportovišť v zeleni. Vstupy do území definují dvě výškové dominanty – administrativní budovy. Lokálním centrem je park s pavilonkem ve svém jádru a přilehlý veřejný vnitroblok s kavárnou, s mateřskou školou a domem pro seniory a “singles”. Navržená oblast je protkaná sítí cyklostezek, které propojují čtvrť s centrem města Zlín. Podél řeky Dřevnice je vytvořeno nábřeží s relaxační zónou.
|
|
| |
|
| |
|
|
Floristicko-ekologická studie sinic a řas v různých typech stojatých vod na severním Plzeňsku
ČECHUROVÁ, Markéta
Na 10 různých vodních plochách v okrese Plzeň-sever probíhal v roce 2020 algologický výzkum. Jednalo se především o stojaté vodní plochy s post-těžebním charakterem nebo o plochy vytvořené člověkem. V těchto oblastech byl sbírán fytoplankton a byly měřeny environmentální parametry (pH, vodivost, průhlednost, teplota, obsah živin). Nalezené sinice a řasy byly určovány do nejnižší možné taxonomické jednotky. Byly studovány vztahy mezi prostředím a druhovým složením. Celkem bylo nalezeno 77 druhů fytoplanktonu.
|
|
|
Rozvoj zooplanktonu v rybnících s produkcí rychlených stádií hospodářsky významných druhů ryb
PECHA, Oldřich
Tato diplomová práce byla zaměřena na rozvoj zooplanktonu v rybnících s produkcí rychlených stádií hospodářsky významných druhů ryb. Pro naší studii byla zvolena rybniční soustava pod správou firmy Štičí líheň - ESOX, spol. s r.o. v obci Liderovice, v blízkosti Tábora. Právě zde probíhá každoroční produkce rychlených stádií hospodářsky významných druhů ryb, a to konkrétně štiky obecné, candáta obecného, kapra obecného, lína obecného a amura bílého. Tyto rybníky jsou během jedné vegetační sezóny využity hned několikrát, a právě zooplankton je hlavní potravou všech raných stádií ryb. Pro produkci rychlených stádií ryb sloužily 3 rybníky, které byly vypuštěny a znovu napuštěny 2-3x za sezónu. Čtvrtý rybník sloužil jako kontrola bez vypouštění a napouštění pod trvalým vyžíracím tlakem ryb - obsádky K1. Po slovení ryb a vypuštění rybníku sloužila voda výše položeného rybníka jako inokulum zooplanktonu níže položeného rybníka. Dle statistických analýzy chov plůdku různých druhů ryb v rybnících téže soustavy, nemá vliv na skladbu zooplanktonu po opětovném napouštění a vypouštění za sebou ležících rybníků. Jediný rozdíl jsme zaznamenali u candáta, který se dle analýzy částečně nekryje s potravní základnou ostatních sledovaných druhů. Zároveň jsme prokázali, že například druhy Cyclops vicinus, Daphnia magna, D. ambigua nebo D. pulicaria pozitivně korelovali se zvýšenou koncentrací P-PO4. Rovněž jsme potvrdili, že jsou rybníky schopny efektivně zachytávat živiny z povodí a využívat je pro svou produkci. O to silnější je pak efekt celé soustavy. Důkazem toho je i fakt, že při mírném dešti byla nad soustavou naměřena koncentrace celkového fosforu 0,50 mg/L, naopak v posledním rybníce sledované soustavy jsme naměřili hodnoty pod 0,08 mg/L. Toto zjištění je zároveň velmi pozitivní pro vodní nádrž Jordán, kde je kvalita vody bedlivě sledována. Právě naše soustava leží na hlavním přítoku této nádrže. Na soustavě byla udržena po celou dobu sledování vysoká průhlednost a byl vytvořen přiměřený ekonomický zisk. Takový management hospodaření lze aplikovat pouze na některé rybníky (soustavy). Jedná se však o postup, kde si na své přijdou jak rybáři, tak environmentalisté.
|
|
| |
|
|
Potravní zdroje plůdku reofilních ryb v rybnících s instalovanými světelnými a barevnými atraktanty hmyzu
KAJGROVÁ, Lenka
Cílem práce bylo zhodnocení potravní základny (zooplanktonu, zoobentosu a náletového hmyzu) a produkčních výsledků v chovu násad jelce jesena (Leuciscus idus aber. orfus) a jelce tlouště (Squalius cephalus). Specifikou studie bylo využití atraktantů (žluté desky) a podvodních světelných zdrojů jako doplňku výživy chovaných ryb. Experimentální odchov probíhal na zemních rybníčcích v areálu pokusnictví FROV JU a Schlossfischerei Schönau bei Litschau (Rakousko). Při pravidelných dvoutýdenních odběrech byl monitorováno složení zooplanktonu a fyzikálně chemických parametrů. V měsíčních intervalech byl prováděn monitoring zoobentosu a suchozemského hmyzu zachyceného atraktanty. Odběr vzorků rybničního makrozoobentosu byl prováděn Ekmanovým drapákem. Po zpracování vzorků v laboratoři byly organismy rozděleny do tří skupin - Chironomidae, Oligochaeta a Varia. Zooplankton byl odebírán tahem planktonní síťky na úseku 3 m a rozdělen na drobnou frakci (Daphniidae < 499 mikrometru, Copepoda < 999 a > 1000 mikrometru a Ostatní - drobná Cladocera) a na frakci hrubého zooplanktonu (Daphniidae 500 - 999, Daphniidae 1000 - 1499 a > 1500 mikrometru). Suchozemský hmyz byl získáván instalací atraktantů po specifikovaný časový úsek dne (barevné atraktanty) nebo noci (světelné atraktanty). Z výsledků je zřejmé, že podmínky prostředí sledovaných rybníků se průkazně nelišily. Abundance hrubého zooplanktonu v obou experimentálních chovech byla ovlivněna žírem ryb. Denzita zoobentosu se průkazně nelišila. Nicméně hodnoty v rybnících se světly dosahovaly vyšších hodnot než v kontrole. Dle provedené analýzy dat o růstu a produkci ryb se zdá být použití atraktantů hmyzu jako doplňku výživy ryb v akvakultuře přínosným opatřením přispívající ke zvýšení produkčních výsledků. Průměrná hmotnost ryb v chovu jelce jesena vzrostla v průběhu vegetační sezóny z počátečních 4,3 g na 26,9 +- 4,9; 32,3 +- 6,5 a 41,2 +- 9,2 g v rybnících v kontrole, se světly, resp. žlutými deskami, přičemž rozdíly jak mezi kontrolou a pokusnými variantami, tak mezi světly a žlutými deskami byly vysoce průkazné (p < 0,001). V odchovu jelce tlouště v rybnících s instalovanými ponořenými světly průměrná hmotnost ryb vzrostla z počátečních 12,7 g na 41,9 +- 2,2 g, resp. na 26,7 +- 5,5 g v kontrole. V obou variantách byla i produkce analogicky vyšší.
|
|
|
Možnosti zlepšení kvality vody v chovu ryb pomocí plovoucích mokřadů - přehledová studie
JINDRA, Tomáš
Bakalářská práce pojednává o technologii plovoucích mokřadů, jejichž výstavba by mohla vést ke zlepšování kvality vody v rybnících. Cílem bylo popsat dosavadní způsoby čištění vod využívající mokřady s povrchovým a podpovrchovým průtokem vody (kořenové čistírny). Dále pak popsat způsob dočišťování v biologických nádržích. Jednou ze stěžejních kapitol je samotná problematika výstavby umělého plovoucího mokřadu. Při výstavbě se často klade důraz na poměr nákladů a funkčnosti. Opomíjí se však, že ne všechny materiály mají pozitivní vliv na vodní zdroje, jako např. umělé a plastické materiály. Pokud je možné, tak by měli být upřednostněny přírodní biodegradabilní materiály, které jsou neškodné životnímu prostředí a často jsou i snazší na manipulaci. Navíc se mohou v prostředí nechat rozložit a ušetří se náklady za jejich likvidaci. V rámci bakalářské práce byl vypracován i seznam vhodných druhů mokřadních rostlin se zaměřením na druhy schopné růstu a přežití v našich klimatických podmínkách. Výběr druhů je závislý na tom, jaký je původní habitat rostlin. Vzhledem k nízké průhlednosti vody v rybnících se jeví jako vhodné vynořené a plovoucí druhy rostlin, mezi které patří např. rákos obecný (Phragmites australis), chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea), orobince (Typha spp.), zblochan vodní (Glyceria maxima), zevar vzpřímený (Sparganium erectum) a okřehek (Lemna spp.) Nyní jsou rybníky s chovem ryb v neudržitelném stavu. Do budoucna lze očekávat, že limitujícím faktorem produkce ryb se stane kvalita vody. Významnou roli v jejím zlepšení by mohly sehrát plovoucí mokřady.
|
|
|
Dynamika rybničního ekosystému z hlediska produckční ekologie
RUTEGWA, Marcellin
S rostoucím zájmem o stav životního prostředí čelí chovatelé ryb výzvě spojující v sobě maximalizaci produkce ryb při současném zachování integrity ekosystému rybníků. V polointenzivně obhospodařovaných rybnících je produkce ryb založena na využití přírodního produkčního potenciálu ekosystému rybníka a doplňkového krmiva. Porozumění zdrojům a osudu vstupů v rybnících je zásadní pro posouzení účinnosti využití těchto vstupů, a tím ke snížení ztrát živin a organických látek. V České republice není ekologická integrita rybníků pravidelně posuzována, i když rybniční akvakultura zde představuje významnou ekonomickou činnost. Proto byla v letech 2014 až 2018 v rybníku Dehtář sledována kvalita vody na jeho přítoku, odtoku i ve vlastním tělese rybníku. Pro kvantifikaci zdrojů a osudů vstupů živin a organické hmoty v Dehtáři byly použity bilance živin a organického uhlíku. Posouzení metabolických rychlostí ekosystému, složení společenstva planktonu, efektivita využití vstupů živin a organického uhlíku a retence živin byly použity k posouzení vlivu rybářských praktik na strukturu a fungování ekosystému rybníka. Pro stanovení a porovnání hladin rozpuštěného a difuzního metanu (CH4) ze dvou typů rybníků (hlavní a plůdkové) lišících se ve velikosti chovaných jedinců (velikostních kohort) kapra obecného byl použit model přeshraniční vrstvy. Výsledky ukázaly, že rybník Dehtář se stal hypertrofním v důsledku praktikovaného rybářského managementu, konkrétně díky vysokým rybím obsádkám (včetně "plevelných" druhů ryb), aplikaci hnojení a doplňkového krmení. Ve společenstvech fytoplanktonu dominovaly druhy tolerantní k eutrofizaci, včetně toxických sinic. Větší druhy zooplanktonu z rybníka zmizely z důvodu vysokého vyžíracího tlaku ryb již během jara. Hlavními zdroji vstupů fosforu, dusíku a organického uhlíku do rybníka představovalo krmivo, přítok vody a primární produkce. Hlavním osudem dusíku a fosforu byla akumulace ve vodě a sedimentech, zatímco respirace byla hlavním osudem organického uhlíku. Účinnost využití vstupů živin byla srovnatelná s výsledky z jiných studií, ale efektivita využití vstupů organického uhlíku byla poněkud nižší. Obecně byla tato účinnost nízká kvůli špatné kvalitě a nízké stravitelnosti obilovin použitých jako krmivo pro ryby a také díky neschopnosti přenést primární produkci do biomasy ryb. Potenciál rybníka Dehtář udržet živiny je srovnatelný s jinými jezery a nádržemi mírného pásma. To lze vysvětlit vysokým množstvím do rybníka vstupujících živin, jejich asimilací rybami a fytoplanktonem, sedimentací a denitrifikací. Avšak během výlovu rybníka je část zadržených živin uvolněna a vypuštěna z rybníka do povodí. Dále bylo zjištěno, že nevyužitá organická hmota částečně podporuje i produkci metanu, který se pak uvolňuje do atmosféry. Koncentrace metanu byla v plůdkových rybnících vyšší než v hlavních rybnících, ale difuzní emise metanu se mezi těmito dvěma typy rybníků příliš nelišily. Na základě našich současných zjištění tak doporučujeme provádět více výzkumných činností směřujících k lepším (udržitelnějším) postupům při řízení rybničního hospodaření, které pomohou maximalizovat produkci ryb a současně minimalizovat rizika znečištění rybníků a jejich povodí.
|
host ::
RSS.